|
|
EU response to hybrid threats: the national position of the Slovak Republic
Ilkova, Alexandra ; Bahenský, Vojtěch (vedoucí práce) ; Rosendorf, Ondřej (oponent)
Hlavním cílem této magisterské práce je objasnit postoj Slovenské republiky vůči boji proti hybridním hrozbám ze strany EU. Národní postoj je ilustrován prostřednictvím 9 polostrukturovaných rozhovorů vedených se státními úředníky a experty pracujícími pro státní instituce a případně pro nevládní organizace v oblasti hybridních hrozeb. Zmínění státní úředníci zastupují resorty, jako například ministerstvo vnitra, ministerstvo zahraničních věcí a evropských záležitostí, ministerstvo obrany nebo Úřad vlády. Heterogenita profesního zázemí respondentů z různých struktur státních institucí vede ke komplexnější analýze národního postoje. Práce zároveň poskytuje ucelený přehled o přístupu EU a Slovenska k boji proti hybridním hrozbám. Zatímco reakce EU je zmapována prostřednictvím úpravy politického a právního rámce, vzniku nových institucionálních orgánů a meziinstitucionální spolupráce, slovenská reakce je demonstrována na vývoji národních bezpečnostních a obranných strategií a vzniku resortních útvarů zaměřených na hybridní hrozby. Objasnění přístupů k boji proti hybridním hrozbám z pohledu obou aktérů (EU a Slovenské republiky) je nezbytné pro další pochopení provázaných institucionálních vazeb, kterými se národní představitelé během rozhovorů zabývali. V závěru diplomové práce jsou nastíněna...
|
|
|
Hybridní hrozby a státní bezpečnostní agenda
DOLEŽALOVÁ, Šárka
Hybridní hrozby a státní bezpečnostní agenda jsou v dnešní době velmi diskutovaným tématem. S neustálým vývojem IT technologií a změnami ve vojenských i nevojenských taktikách se hybridní válka postupně stává dominantním způsobem vedení moderních konfliktů, které probíhají z velké části v kyberprostoru. Státní bezpečnostní agenda úzce souvisí s hybridními hrozbami, jelikož popisuje fungování bezpečnostního systému České republiky, a to i v souvislosti s konvenčními i moderními bezpečnostními hrozbami. Hlavním cílem této diplomové práce je analýza a aplikace zvolené diskurzivní metody na zprávy o ukrajinském konfliktu. Dílčími postupy práce, zásluhou kterých k cíli docílíme je získání kompletních informací o hrozbách v kyberprostoru (zejména pak, jak můžeme těmto hrozbám čelit), dále analýza vzniku a šíření tzv. fake news (falešných zpráv), které ohrožují lidskou společnost a v neposlední řadě informační válka a kompetence vlády proti jejich šíření. Teoretická část práce se zabývá základními definicemi z oblasti bezpečnosti státu, státního bezpečnostního systému, hybridní války, kyberprostoru a fake news. Vybraná témata se vztahují k současnému stavu a ke specifikům v České republice. Dále je v teoretické části popsána diskurzivní analýza, jelikož tato metoda byla použita v praktické části práce. Praktická část se zabývá diskurzivní analýzou fake news z Rusko-ukrajinského konfliktu, kdy základním článkem je souhrn několika fake news a jejich uvedení na pravou míru. Ke každé fake news byla snaha nalézt relevantní článek z českých médií a zjistit, do jaké míry se názory v nich shodují a jak jsou jednotlivé události vnímány v České republice. Výsledkem analýzy jsou odpovědi na otázky ze zadání, které zní: "Jaký vliv mají falešné zprávy na bezpečnostní politiku států? Jak lze zastavit šíření falešných zpráv?" Pomocí těchto otázek se podařilo splnit cíl této diplomové práce.
|
|
|
NATO and the EU's strategic communication's cohesion from the perspective of the ritual model
Dušková, Lenka ; Karásek, Tomáš (vedoucí práce) ; Kučera, Tomáš (oponent)
Ústřední téma této diplomové práce představuje koheze strategické komunikace NATO a EU. Aspekt koheze je zde zkoumán v kontextu reakcí obou institucí na hybridní hrozby, a to jak z hlediska kvantitativního, tak kvalitativního. Práce sleduje komunikační kohezi v rámci odpovědí NATO a EU na anexi Krymu a následnou válku na Ukrajině, otravu Skripalových a instrumentalizaci migrace běloruským režimem. Empirické části práce předchází shrnutí současné akademické debaty o konceptu strategické komunikace a rovněž popis komunikačních systémů NATO a EU. Samotná analýza následně staví na obsáhlém datasetu zpráv NATO a EU o výše zmíněných událostech. Intrainstitucionální a interinstitucionální koheze je posuzována dle četností výskytu zpráv o daných případech a jejich načasování. Následná kvalitativní analýza se opírá o Careyho rituální pohled na komunikaci, na jehož základě jsou stanoveny výzkumné podotázky. Ty se zaměřují na to, zda strategická komunikace NATO a EU reflektuje jejich ústřední hodnoty, percepci hrozeb, narativy o očekáváném chování či zda obsahuje domněnky o sdíleném vnímání světa, poskytuje vize společné budoucnosti, odkazuje na společnou historickou zkušenost a v neposlední řadě, zda explicitně zdůrazňuje institucionální integritu a jednotu.
|
|
|
Countering Hybrid Threats: Public-Private Cooperation in Norway and the Czech republic
Musilová, Kristýna ; Bahenský, Vojtěch (vedoucí práce) ; Ditrych, Ondřej (oponent)
Cílem této diplomové práce je předložit doporučení v oblasti spolupráce soukromého a veřejného sektoru při čelení hybridnímu působení, zejména pak kybernetickým hrozbám. Výzkum tohoto typu je v českém akademickém prostředí unikátní-dosud nebyla publikována práce, která by se takto komplexně zabývala spoluprací veřejného a soukromého sektoru jakožto nástroje k docílení resilience společnosti při čelení hybridnímu působení. V první části se výzkum zabývá norským modelem spolupráce soukromého a veřejného sektoru a identifikuje nástroje a mechanismy, díky kterým je budování celospolečenské odolnosti v Norsku úspěšné. Tato případová studie je výrazným doplňujícím přínosem diplomové práce. Druhá část práce analyzuje současnou situaci v ČR a identifikuje nedostatky při čelení hybridním hrozbám. Nejzásadnějším přínosem celé práce je pak samotná výzkumná část, kterou tvoří osmnáct polostrukturovaných rozhovorů s představiteli norské a české veřejné správy a soukromých společností. Výsledkem analýzy otevřených zdrojů doplněných o data získaná prostřednictvím rozhovorů je soubor doporučení pro českou veřejnou správu. Tato doporučení specifikují, jakým způsobem lze aplikovat norské nástroje spolupráce veřejné správy a soukromého sektoru v Česku. Nejdůležitějšími doporučeními je implementace tzv. systému...
|
|
|
A changing security environment and hybrid threats: the use of shelter theory in Maltese security
Ellul, Mark ; Weiss, Tomáš (vedoucí práce) ; Bureš, Oldřich (oponent)
In recent years, the security environment of the European Union has changed with security threats and concerns obscuring the traditional boundaries of internal and external security matters. This poses a challenge for Member States by way of being required to necessarily adapt and create structures which address such a new reality. A small southern littoral Member State, Malta has traditionally taken a security approach which emphasizes military guarantees and security assurances. The changing security environment and the rise of hybrid threats may alter this approach. Hybrid threats are actions conducted by state and non-state actors through military and non-military means with the goal of undermining a target. These threats have been present in the past. However, their effectiveness has significantly increased through their proliferation into several domains and the use of innovative technologies in recent years. A specificity of hybrid threats is their use to obscure internal and external security concerns undermining democratic institutions, targeting critical infrastructures, and influencing entire populations. Small state literature considers that because such states have been exposed to non-conventional threats, hybrid threats that impact cybersecurity and critical infrastructures are...
|
|
|
Hybrid Warfare, Wars, and Threats: A Conceptual Analysis
Bahenský, Vojtěch ; Kofroň, Jan (vedoucí práce) ; Ludvík, Jan (oponent)
Tato práce se snaží o nastolení a zodpovězení tří otázek ke konceptu hybridního vedení války: Jaké koncepty hybridního vedení války existují? Jak podobné či odlišné jsou tyto koncepty? Jak užitečné jsou z konceptuálního hlediska? Otázky jsou odpovězeny prostřednictvím provedení konceptuální analýzy, skládající se z přehledu existujících konceptů, jejich srovnání a detailního zhodnocení dvou z nich na základě kritérií konceptualizace. Odpovědi na tyto otázky odhalily několik závažných problémů konceptu hybridního vedení války. Za prvé existuje příliš mnoho jeho rozličných konceptů, často formulovaných s nedostatečnými ohledy na předchozí debaty a již zavedené koncepty. Za druhé, formulované koncepty hybridního vedení války jsou často rozdílné do takové míry, která zpochybňuje tvrzení o tom, že se všechny snaží zachytit stejný fenomén. Konečně i ty lépe zpracované z konceptů hybridního vedení války se zdají být slabě konceptualizovány a nepříliš užitečné. Tyto tři závěry dohromady vrhají stín pochybností na v současnosti populární koncept hybridního vedení války. Výsledky této práce volají po opatrnějším zhodnocení, zda a jak užívání tohoto konceptu pomáhá nebo naopak škodí jak našemu porozumění současným konfliktům, tak i naší obraně proti současným hrozbám.
|
|
|
Reakce Spolkové republiky Německo na ruskou hybridní hrozbu: Případová studie "Fall Lisa"
Pokorný, Jiří ; Handl, Vladimír (vedoucí práce) ; Lizcová, Zuzana (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá reakcí Spolkové republiky Německo na ruskou hybridní hrozbu, jež je zkoumána pomocí případové studie tzv. "případu Lisa" z ledna roku 2016. Cílem práce je zasazení "případu Lisa" do kontextu německo-ruských vztahů a hybridních hrozeb v bezpečnostní realitě 21. století. Německo a Rusko dlouho pojil speciální vztah, který se ovšem po ruské anexi ukrajinského poloostrova Krym propadl do krize. Hlavním cílem ruské snahy o ovlivňování společenského a politického vývoje v Evropě se stalo právě Německo, které se musí s novými metodami a strategiemi hybridního boje vypořádat. Nástup hybridních hrozeb je výzvou nejen pro Německo, ale i pro jeho spojence. Ruský pohled na hybridní hrozby dokazuje, že pro různé aktéry má pojem rozdílné významy. Za jeden z projevů ruské hybridní hrozby je považován i případ třináctileté dívky německo-ruského původu, která byla v Berlíně několik hodin nezvěstná a údajně byla znásilněna migranty. I když byl případ promptně vyvrácen německou policií, zneužila ruská média událost k živení atmosféry strachu a nejistoty, zejména mezi početnou menšinou ruských Němců. Incident se rozšířil i na mezivládní úroveň, když ruský ministr zahraničí S. Lavrov obvinil německé úřady ze zametání stop. Vzhledem k doposud nedostatečné míře zohlednění "případu...
|
|
|
Hybrid Warfare, Wars, and Threats: A Conceptual Analysis
Bahenský, Vojtěch ; Kofroň, Jan (vedoucí práce) ; Ludvík, Jan (oponent)
Tato práce se snaží o nastolení a zodpovězení tří otázek ke konceptu hybridního vedení války: Jaké koncepty hybridního vedení války existují? Jak podobné či odlišné jsou tyto koncepty? Jak užitečné jsou z konceptuálního hlediska? Otázky jsou odpovězeny prostřednictvím provedení konceptuální analýzy, skládající se z přehledu existujících konceptů, jejich srovnání a detailního zhodnocení dvou z nich na základě kritérií konceptualizace. Odpovědi na tyto otázky odhalily několik závažných problémů konceptu hybridního vedení války. Za prvé existuje příliš mnoho jeho rozličných konceptů, často formulovaných s nedostatečnými ohledy na předchozí debaty a již zavedené koncepty. Za druhé, formulované koncepty hybridního vedení války jsou často rozdílné do takové míry, která zpochybňuje tvrzení o tom, že se všechny snaží zachytit stejný fenomén. Konečně i ty lépe zpracované z konceptů hybridního vedení války se zdají být slabě konceptualizovány a nepříliš užitečné. Tyto tři závěry dohromady vrhají stín pochybností na v současnosti populární koncept hybridního vedení války. Výsledky této práce volají po opatrnějším zhodnocení, zda a jak užívání tohoto konceptu pomáhá nebo naopak škodí jak našemu porozumění současným konfliktům, tak i naší obraně proti současným hrozbám.
|
host ::
RSS.